Z chudoby na světové trhy: Příběh kolumbijské farmy, která začínala bez peněz v poli plném kapradí

Tři hektary pozemku, žádná infrastruktura a rodina na hraně chudoby. To byl začátek farmy Los Andes, které teď šéfuje Argenys Rojas Hoyos. Vystudovaná právnička angažující se v kolumbijské politice stojí v čele rodiny, která nikdy nepřestala věřit v naději a v plody svého úsilí.

Kávu od Argenys nám dodaly brněnské importérky Chicas Industry.

Kávy od ženských farmářek

Rozhovor s importérkami Chicas Industry

Začátky farmy a první generace farmářů

Vaši rodiče založili farmu v době, kdy čelili velké chudobě. Byl tehdy v Kolumbii kávový byznys obecně uznávanou strategií na zlepšení životních podmínek?

Byla to jediná naděje. Neexistovala jiná možnost obživy. Jediné, co jsme měli, byla káva. Můj táta sice rozuměl chovu dobytka, ale v našem okolí ho skoro nikdo neměl. Lidé byli velmi chudí. Moje máma dostala tři hektary zarostlé kapradím, bez cesty, daleko od všeho. A odtud jsme začali. My jsme první generace, která sklízí plody toho, do čeho se mí rodiče pustili.

Kdo vám dnes na farmě pomáhá? Zůstal byznys v rodině?

Je to tak, jak říkáte. Stále jsme hlavně rodinný projekt. Ale když je sklizeň, pomáhají nám kávu sbírat i sousedé, hlavně sousedky. Všichni jsou samozřejmě plnoletí.

Vzdělání jako jediná cesta z pasti chudoby

Vaše dospívání nebylo snadné a nikdo vás pravděpodobně ke studiu přímo nemotivoval. Přesto jste byla odhodlaná a nakonec jste vystudovala práva. Co pro vás vzdělání znamená a proč bylo tak důležité?

Myslím, že dobrá cesta vždy vede přes vzdělání. Jediný způsob, jak porazit chudobu, je studium. Vědění otevírá mnoho dveří. A já jsem to nikdy nevzdala, protože jsem už jako dítě nenáviděla život v chudobě.

Nesnášela jsem špínu, měla jsem citlivou pokožku a problémy s kůží na rukou i na nohou, takže jsem nemohla nosit gumáky. Hodně jsem se trápila a doma mě i přes krvácení nutili pracovat – ať jsem chtěla, nebo ne. Proto jsem práci také nenáviděla. Snila jsem o cestování a o tom, že budu zastávat důležité pozice.

Pomáhá vám dnes právnické vzdělání při řízení farmy nebo při vyjednávání v kávovém byznysu?

Řekla bych, že ne, protože k produkci kávy není potřeba mít právnické vzdělání. Samozřejmě, že znalosti upotřebím i tady, ale pokud máte kvalitní kávu a dobré obchodní podmínky, káva se prodává sama.

Video pozdrav od Argenys

Káva, která se prodává sama

Jaký příběh stojí za kávou, kterou od vás teď máme v portfoliu (promyté zpracování, odrůda Colombia)?

Je za tím svědomitá práce plná disciplíny a poctivosti. Je to káva s velmi sladkým jemným profilem. Ideální pro přípravu s mlékem. Dosahuje skóre 86,47 bodu. Stojí za ní pracovitá rodina, která vstává brzy a chodí spát pozdě, aby vám přinesla tu nejlepší kávu na celodenní popíjení.

Už od samotného pěstování nenecháváme nic náhodě – analyzujeme složení půdy, snažíme se používat minimum hnojiv, nepoužíváme herbicidy a dodržujeme správné zemědělské postupy. Šetříme životní prostředí, na pozemcích nelovíme a ani nekácíme stromy.

Vaším snem je prý prodávat kávu pražírnám napřímo bez prostředníků…

Ano, a já věřím, že toho dosáhneme. To i díky vám v Oh My Bean. Je to jen otázka času, stačí pokračovat v produkci skvělé kávy a najít kupce, který si nás oblíbí a bude se k nám vracet.

Jaký je váš nejoblíbenější moment během sklizně?

Co vám budu povídat – když jsou dobré ceny. V naší oblasti máme menší sklizeň (mitaca) v květnu a červnu a hlavní sklizeň od září do listopadu.Takže pokud tohle čte nějaká další pražírna, objednejte si od nás kávu napřímo a s předstihem. Nabídneme vám ty nejlepší loty.

Rozhovor s kolumbijskou farmářkou Danielou Duque

Co pro vás káva osobně znamená

Máte pocit, že je kávový průmysl v Kolumbii stále spíše mužským světem? Jak se podle vás vyvíjí postavení žen v tomto odvětví?

No, jak říká moje máma, nemůžeme zavírat oči před realitou. Kávový sektor v Kolumbii byl historicky veden muži, dnes je ale ženy dotahují a obsazují 31,7 % vedoucích pozic. Myslím si, že ženy vždy odváděly podstatnou práci, jen jejich práce nebyla dostatečně doceněná a viditelná. Teď se to naštěstí mění.

Pijete vy osobně kávu každý den? Dokážete si ji vůbec vychutnat „jen tak“, nebo v každém šálku vidíte hlavně práci, která za ní stojí?

Káva mi chutná jako úspěch, jako dobře odvedená práce. U nás doma vždycky kávu pražila moje máma. Měli jsme prostě toho nejlepšího pražiče a pili jsme to nejlepší. Řekla bych, že pro producenta není nic lepšího, než si dát vlastní dobrou kávu.

Kdy jste si naposledy řekla, že tolik úsilí opravdu „stojí to za to“?

Vždycky jsem věřila, že to stojí za to. Popravdě nejtěžší bylo přesvědčit rodinu. Ukázat jim, že to je naše budoucnost, že musíme plánovat dopředu a udělat na farmě změny, které povedou k úspěchu, například v oblasti certifikací.

Jsme věřící rodina, v srdci neseme Boha i kávu. A vždy doufáme v ty nejlepší výsledky.

Vaše životní cesta byla poznamenaná těžkými momenty a tragédiemi. Co vás motivuje jít dál a budovat farmu navzdory překážkám?

Jednoduše mě motivuje, že žiju. Není možné porazit někoho, kdo se nikdy nevzdal. Mám spoustu snů, přání a cílů. Jeden z posledních úspěchů je, že jsem 3. května 2026 pozvaná na mezinárodní knižní veletrh FILBO 2026, kde bude představená moje kniha „Mi Historia“. Ráda bych vás pozvala, abyste si ji koupili a přečetli. Tam se dozvíte víc o našem příběhu.

Vzkaz na druhý konec světa

Co byste vzkázala našim zákazníkům, kteří právě pijí kávu z vaší farmy?

Rodina Rojas Hoyos, majitelé farmy Los Andes, vás srdečně zdraví. Děkujeme vám, že jste si koupili naši kávu a že ji pijete. Děkujeme vám, že nám pomáháte plnit naše sny a být každý den lepší.

Sledujte nás na sociálních sítích