Nabídku jsem skoro odmítla. Dnes jsem ve Falconu už sedm let

23.3.2026

Bára Ernygrová o kávovém importu, ženách v oboru a o tom, proč dovážet kávu není tak snadné, jak to vypadá

Když Bára dostala nabídku od Falcon Coffees, zrovna balila kufry z berlínské pražírny a zvažovala, že s kávou skončí nadobro. To bylo před 7 lety. Dnes jako importérka zelené kávy v rámci týmu Falcon propojuje farmáře z 22 zemí s více než 1400 pražírnami po celém světě. V rozhovoru mluví o tom, jak dodavatelský řetězec funguje, kde se v kávovém průmyslu daří ženám – a kde ne.

A při té příležitosti: v rámci jarního tématu žen u nás brzy přistane výběrová káva přímo z portfolia Falconu.

Kávy od žen

Než se pustíme k vám – představte nám Falcon Coffees, pro které pracujete. Co děláte, odkud kávu vozíte a čím se lišíte od ostatních importérů?

Falcon Coffees je britský importér zelené kávy, který vznikl v roce 2008. Dnes působíme ve 14 zemích, spolupracujeme se stovkami tisíc farmářů ve 22 zemích původu a dodáváme kávu více než 1400 pražírnám po celém světě.

Výběrová káva podle nás funguje jako kulturní hnutí a je závazkem vůči skutečným lidem. Nejlépe Falcon vystihuje metafora mostu – stojíme mezi komunitami farmářů a pražírnami. Obě skupiny jsou našimi partnery, ale mají velmi odlišné profily a potřeby.

Když se nad tím zamyslíte, káva se stala jednou z nejúspěšnějších globálně pěstovaných plodin v historii potravin a nápojů. Ve výběrové kávě využíváme obchod s kávou jako mechanismus ke zlepšení života lidí, kteří kávu pěstují.

Proto jsou pro nás klíčové dvě věci: transparentnost a dlouhodobé vztahy. Stabilní partnerství dávají farmářům jistotu, umožňují jim zlepšovat kvalitu a budovat odolnější farmy. Pokrok nevzniká přes noc – roste z opakovaných rozhodnutí o tom, od koho nakupujeme a koho podporujeme. Zákazníky vždy povzbuzujeme, aby kladli otázky a volili dodavatele, kteří investují do skutečných, férových partnerství napříč celým dodavatelským řetězcem.

Jak byste popsala svou práci někomu, kdo o kávovém průmyslu nic neví? A co vás na ní baví nejvíc?

Kdybych měla říct, co mě na práci nebaví – ten seznam by byl mnohem kratší! 😄

Baví mě být uprostřed všeho dění v dynamickém prostředí. Díky otázkám od pražíren se každý den učím něco nového. Globální obchod představuje výzvu pro nás všechny, ale komunita pražíren je opravdu jedinečná skupina lidí. Panuje v ní silná vůle ke změnám, společná motivace a hodnoty zaměřené na to, aby se svět stal lepším místem. Jsem velmi hrdá na to, že jsem její součástí. Nejvíc mě ale naplňuje propojování lidí se správnou kávou, farmářem nebo projektem – hledat řešení přesně na míru. A vztahy, které jsem díky tomu navázala, jsou to nejcennější, co mi tato práce dala.

Ale zpátky k vaší otázce – jak to celé funguje?

V nejjednodušší podobě jde o přepravu zboží z bodu A do bodu B a řešení všeho, co se cestou pokazí. A věřte mi, pokazit se může cokoliv, v jakékoliv fázi, i když si myslíte, že jste na všechno připraveni. Tahle práce vyžaduje flexibilitu, klid a empatii – a protože spolupracujete s lidmi z úplně různých kulturních prostředí, jasná komunikace je naprosto zásadní.

Konkrétně to vypadá nějak takto. Sourcing a nákup kávy probíhá ve spolupráci s vývozci v zemích původu, kteří jsou propojení s jednotlivými farmáři, komunitami, družstvy a sdruženími. Nedílnou součástí je kontrola kvality – analýza zelených zrn, hodnocení pražených vzorků, degustace. Hledáme vady, které nemusely vyjít najevo při první analýze, a vyhodnocujeme chuťový profil každé kávy. To přispívá k celkové ceně kávy.

Dalším důležitým aspektem je logistika a přeprava kávy ze země původu do našich skladů, ať už v Anglii, Evropě, nebo přímo do pražírny. Každá země má vlastní vývozní předpisy a před odesláním musíte mít v pořádku celou sadu dokumentů: osvědčení o původu, ICO značku, fytosanitární osvědčení, obchodní fakturu, balicí list, vývozní licenci.

Kromě toho existují další pravidla, která musí zelené zrno splňovat, jako je vlhkost kávy, třídění, balení a označování pytlů.

Jakmile káva dorazí, nastupuje komunikace s pražírnami – posílání vzorků, vyjednávání smluv, organizace dodávek. A napříč vším tím probíhá budování vztahů: s pražírnami, s partnery v zemích původu, podpora farmářů, sledování trendů. To je vlastně to, o čem tato práce celá je.

Přečtěte si rozhovor s farmářkou Danielou Duque

Proč si tohle všechno pražírny nezajišťují samy? Pražírny by přece mohly kupovat kávu přímo od farmářů, nebo ne?

Samozřejmě, že to pražírny mohou dělat a některé to dělají úspěšně. Musí si ale položit několik otázek.

První otázka je čistě praktická: má pražírna vůbec předpoklady pro dovoz? Požadovanou registraci nebo licenci, schopnost jednat jako dovozce zapsaný v rejstříku a vnitřní kapacitu řídit logistiku a plnit předpisy?

A i když to zvládne, přebírá tím všechna rizika a odpovědnosti, které normálně nese importér – smluvní a platební podmínky, vývozní a dovozní dokumentaci, přepravu, celní odbavení, cla a daně, pojištění, skladování, distribuci z přístavu. A k tomu všechno, co se může cestou pokazit. To se rychle promítne do potřeby provozního kapitálu a vystavuje pražírnu riziku zpoždění, poškození nebo nečekaných nákladů na přepravu.

Přímý vztah může být pro farmáře a pražírny přesto velmi pozitivní – větší transparentnost, jasnější zpětná vazba a dlouhodobější závazek. V praxi však většina malých výběrových pražíren nenahradí funkci exportéra / importéra. I v takzvaném „direct trade" modelu většina pražíren stále potřebuje vývozce na straně původu a dovozce nebo registrovaného partnera na té své – kvůli agregaci, dokumentaci, financování, přepravě, celnímu odbavení, skladování a reklamacím.

Jinými slovy: přeskočit importéra je možné, ale přeskočit celý řetězec služeb, které zajišťuje, je pro většinu pražíren nereálné.

V Česku se stává, že několik pražíren na poměrně malém území nabízí úplně stejnou kávu od stejného farmáře. Je to podle vás problém – a řešíte to nějak?

Je to důležité téma, ale odpověď není tak přímočará, jak by se mohlo zdát. Záleží totiž hodně na tom, co přesně slovo „stejná káva" znamená.

Vezměte si Kolumbii. Tamní drobní farmáři jsou často sdružení do asociací zpracovávají kávu doma a prodávají ji jako parchment. Jeden farmář může mít z jedné sezóny klidně několik různých lotů – třeba čtyři pytle, tři pytle a patnáct pytlů – zpracovaných odlišně, z různých odrůd. Všechny ponesou jeho jméno, ale nejsou totožné. Pro zákazníka to může být matoucí, ale ve skutečnosti jde o různé kávy.

Etiopie je ještě složitější případ. Tam káva nevzniká na farmě, ale ve zpracovatelských stanicích – farmáři přinášejí třešně a stanice rozhoduje o způsobu zpracování. A v jednom regionu jich může být hned několik, každá pod jiným exportérem. Proto se klidně stane, že na trhu existují tři různé loty s názvem Chelbesa nebo Aricha – od různých exportérů, z různých dodavatelských řetězců, s různými daty zpracování. I my sami někdy nabízíme dvě nebo tři kávy se stejným názvem, ale s odlišným původem v rámci tohoto řetězce.

Naším cílem je ale přesný opak: propojovat pražírny s konkrétními farmáři a budovat dlouhodobá partnerství, na která se producenti mohou rok co rok spolehnout. Tato kontinuita nám zároveň pomáhá lépe plánovat nákupy a postupně navyšovat objemy tam, kde vidíme stabilní poptávku.

A ještě jedna věc – mít stejnou kávu u více pražíren není automaticky špatně. Naopak, může být zajímavé sledovat, jak k ní různé pražírny přistupují. Je to vlastně jeden z nejlepších způsobů, jak pochopit plný chuťový potenciál kávy.

Článek o aktuálním stavu kávového průmyslu z pohledu žen

Jak jste se k importu vůbec dostala? A byl to svět, do kterého vás přijali s otevřenou náručí?

Oslovil mě přímo Falcon. Hledali někoho s kontakty v Evropě, znalostí více jazyků a zkušenostmi s pražením – někoho, kdo by se začal věnovat evropskému trhu. Když mi nabídli práci, zrovna jsem dokončila práci v pražírně v Berlíně a uvažovala jsem, že tento obor opustím nadobro.

Když jsem si přečetla popis pozice, úplně mě to odradilo. Nedokázala jsem si představit, že budu přilepená k počítači. Milovala jsem pražení a manuální práci. Vždy jsem cítila sdílenou odpovědnost za to, aby káva byla pražená zodpovědně – aby co nejlépe vynikla práce, kterou odvedli v místě původu.

Poté, co jsem žila na kávové farmě v Brazílii a prošla si všemi fázemi sklizně třešní, obracením kávy, sušením, ochutnáváním, pražením a cuppingem, a tím myslím cupping všeho. Nemyslela jsem si, že bych se na pozici v prodeji kávy hodila. Přesto jsem šla na pohovor.

A během něj jsem se přistihla, jak se usmívám. Setkala jsem se s lidmi, kteří se na svět dívali podobně jako já. Šla jsem do druhého kola, pak do třetího. Nakonec jsem odletěla na dva dny do Británie, ochutnávala kávu a potkávala tým.

Poslední den jsem seděla v zasedačce s provozní ředitelkou a řekla jí, že práci nepřijmu. Podívala se na mě a zeptala se, čeho se bojím. A já jí to řekla na rovinu – po velmi bouřlivém odchodu z předchozí firmy jsem se bála znovu důvěřovat. Poděkovala mi za upřímnost a řekla: „Proč nás nezkusíte?" To bylo před sedmi lety. Jsem tady pořád.

Na svůj první týden školení v britské kanceláři nikdy nezapomenu. Náš generální ředitel Konrad svolal celý tým do QC laboratoře, aby s námi probral 17 cílů udržitelného rozvoje OSN. Řekl nám, že neseme odpovědnost vůči investorům, vůči partnerům, vůči komunitám producentů i pražíren – a jeden vůči druhému. Ta věta se mi vryla hluboko pod kůži. A stala se součástí toho, čím Falcon pro mě i pro ostatní je.

Kávový průmysl zahrnuje ženy na různých pracovních úrovních – od sběraček, farmářek až po importérky nebo baristky. Myslíte, že je toto odvětví v přístupu k ženám pokrokovější než jiné obory, nebo spíš odráží to, co vidíme ve společnosti obecně?

Motivuje mě, když vidím, jak se kávový průmysl na všech úrovních snaží být spravedlivějším místem – bez ohledu na pohlaví. Za dobu, co v oboru působím, vnímám, že genderová rovnost se stala součástí širší strategie udržitelnosti, ne jen okrajovým tématem.

Ale zároveň musíme být upřímní. Výzvy, které před námi stojí, jsou v mnoha ohledech stejné jako ve společnosti obecně. Farmářky jsou stále placeny méně než jejich mužští kolegové za jinak srovnatelných podmínek. Nedávná analýza dat Světové banky ukázala, že příjmy z prodeje kávy jsou o 39 až 44 % nižší u domácností vedených ženami v Etiopii a Ugandě. A v odvětvích jako pražení vidíme žen stále výrazně méně.

Falcon tyto iniciativy podporuje dlouhodobě, ale letos jsme vyvinuli cílenější strategii. Zaměřujeme se na tři oblasti: přístup na trh, školení a vzdělávání na všech úrovních a „spojenectví" – aktivně využíváme náš mediální dosah a sociální sítě k tomu, abychom zviditelňovali výjimečné projekty, které se v oblasti genderové rovnosti dnes realizují. Investujeme do školení v oblasti agropodnikání, duševního zdraví a podporujeme snahy udržet dívky a mladé ženy ve školách.

O konkrétních projektech budeme v nadcházejících měsících sdílet víc.

Rozhovor s naší odběratelkou a majitelkou kavárny Kafeterka

Máte pocit, že vaši kariéru ovlivnilo, že jste žena?

Nikdy jsem neměla pocit, že něco nemůžu dělat proto, že jsem žena. Od dětství jsem se řídila vlastními představami, obdivovala jsem Michala Jordana a Jiřího Dopitu, hrála jsem basketbal s holkama i kluky, oblékala jsem se jako můj děda a pokud mi někdo řekl ne, snažila jsem se ještě víc.

Když jsem se přestěhovala do zahraničí, mnohem víc než pohlaví mi vadilo, že mě lidé vnímali jako cizinku z východní Evropy. Moje největší starost nebyla, jestli mě někdo bere vážně jako ženu – ale jak si vůbec vybudovat kariéru v kávovém oboru. Měla jsem několik zaměstnání najednou, pracovala jsem zadarmo, byla jsem neúprosná. Chtěla jsem si dokázat, že zvládnu cokoliv.

Prostředí pražíren může být velmi soutěživé, ale vždy jsem dostala spravedlivou šanci. S diskriminací a šikanou jsem se během kariéry setkala – ale zpětně bych to označila spíš jako střet hodnot a problém konkrétní pracovní kultury než jako něco, co bylo namířeno přímo proti mně jako ženě.

A na závěr, co byste vzkázala naším zákazníkům a zákaznicím? Ať už o kávě nebo k postavení žen ve společnosti.

Myslím si, že je důležité si uvědomit, že peníze nejsou jediným způsobem, jak investovat do udržitelnosti nebo podpory žen v kávovém průmyslu. Skutečné změny můžete dosáhnout tím, že budete zvyšovat povědomí a ptát se na otázky, které jsou důležité pro vás i pro vaše kávové farmáře.

Další článek