Chemie v šálku: proč není každé mléko stejné
Mléčné nápoje, a to zejména cappuccino a flat white tvoří převážnou většinu objednávek v kavárnách s výběrovou kávou. Pokud patříte mezi milovníky nesmrtelné kombinace mléka a kávy, čtěte dál. Dozvíte se, jaký typ mléka použít a na jakou teplotu ho zahřát. To má totiž zásadní vliv na sladkost vaší oblíbené kávy s mlékem.
Bližší pohled na složení: syrovátka, kasein a role tuku
Mléčné bílkoviny
Bílkoviny (konkrétně syrovátka a kasein) jsou hlavním stavebním kamenem pěny. Abychom mléko mohli našlehat, potřebujeme bílkoviny denaturovat. Toho lze docílit zahřátím nebo šleháním – vzhledem k tomu, že při šlehání na trysce kávovaru používáme obojí, celý proces jde velmi rychle.
Bílkoviny jsou z podstaty hydrofobní – bojí se vody a hledají cokoliv jiného, na co by se při denaturaci navázaly. Při šlehání mléka jim proto nabízíme vzduch – konkrétně vzduchové bubliny, které bílkovina může obalit.
Tuky v mléce
Konkurenci vzduchu může sehrát nestabilní tuk. Rozpadá se na volné sloučeniny, které obsadí molekuly bílkovin. Pěna je pak nestabilní. Problémy s tuky se můžeme vyhnout správným skladováním v lednici a tím, že nepoužíváme extra čerstvé mléko, ale spíš to, co má blíže k datu spotřeby.
Obsah tuku hraje roli i v chuti. Z plnotučného mléka lze vyšlehat hutnější krémovou pěnu se sladkou a plnou chutí. Káva v ní nebude tolik výrazná, zato dochuť v puse zůstane déle. Polotučné mléko se vám bude šlehat lépe a chuť kávy v ní výrazněji vynikne.
Učíte se šlehat mléko?
Zkuste nejprve šlehat vodu s kapkou jaru. Efekt bude stejný a vyhnete se zbytečnému odpadu.
Jaké mléko do kávy: čerstvé vs. trvanlivé, farmářské vs. UHT
Na trhu jsou k dostání různé druhy mléka. Některé jsou baleny v plastových krabicích, jiné v litrových skleněných lahvích nebo v tzv. bag in boxech s kohoutkem. Mléko bývá označeno jako čerstvé nebo trvanlivé. Dále se jednotlivá mléka od sebe liší nutričními hodnotami a ve velké míře i cenou.
Farmářské mléko a jeho vlastnosti
Farmářské mléko je dražší než obyčejná mléka a vydrží přibližně tři dny. Chutí a kvalitou se mu ale žádný jiný druh nevyrovná. Zatímco mléko trvanlivé chutná spíše jako obarvená voda, mléko z farmy je smetanově jemné a sladké. Po napití vám zůstane v ústech příjemný pocit s máslovou dochutí.
Každá farma produkuje mléko s různým množstvím bílkovin a tuků a různého stupně sladkosti. Kvalita a chuť mléka závisí na stravě krav a podmínkách, v jakých jsou chovány.
Farmářské mléko má vedle pozitiv taky jedno „ALE“. Vlastnosti se po dnech mění. Domácím nadšencům to většinou nevadí — pokud zrovna necílí na perfektní latte art. V kavárně to však může být problém: mléko je méně stabilní a každý den vyžaduje jinou intenzitu našlehání, aby nebylo buď příliš řídké, nebo naopak příliš hutné.
Čerstvé mléko – ideální možnost pro baristy
Čerstvé pasterované mléko je pro pěnění nejspolehlivější volba: má stabilní bílkoviny a tuk, takže tvoří jemnou, pružnou mikropěnu a ve výsledném šálku působí sladce.
Seženete ho v běžném supermarketu; dobré zkušenosti máme se značkami Pilos, Krajanka a Miil. Spojuje je stabilita a konzistentní chuť, takže se s nimi dobře trénuje i pracuje v provozu.
Trvanlivé mléko? Do kávy nepatří
Trvanlivé (UHT) mléko není pro baristy dobrý nápad. Extrémní zahřátí při jeho výrobě (na teplotu kolem 135 °C) denaturuje část syrovátkových bílkovin, které pak hůř spolupracují s kaseinem: výsledná mikropěna je křehčí, sušší, rychleji padá a latte art se hůř lije.
Chuť nestojí za nic — objevuje se „uvařená“ až prázdná nota. Nápoj působí méně sladce i méně sametově než z čerstvého mléka.
Šlehání krok za krokem: konvička, tryska, zvuk a mikropěna
- Ke šlehání používejte výhradně vychlazené mléko. Mléko, které už jste jednou šlehali, znovu nepoužívejte.
- Požadované množství nalijte do konvičky, čistou parní trysku vložte asi půl centimetru pod hladinu a pusťte vzduch. Měli byste slyšet praskavý zvuk. Do mléka se vpravuje vzduch, zvětšuje se objem a vzniká mikropěna.
- Ponořte trysku hlouběji a začněte mléko ohřívat. Teplota mléka ovlivňuje chuť, texturu a stálost výsledného nápoje. SCA (Specialty coffee association) doporučuje ohřívat mléko do 55-65 °C. Maximální teplota, kterou bychom nikdy neměli přesáhnout je 70 °C. Při nižší teplotě je mléčná pěna nestabilní a obsahuje bubliny různých velikostí. Pokud bychom naopak mléko ohřáli až na 100 °C, bude mít spálenou chuť a nepříjemné aroma, nehledě na to, že se můžeme při pití opařit.
- Zastavte trysku, klepněte konvičkou o stůl a zakružte, aby vám vznikla hladká a lesklá pěna.
Proč je cappuccino sladké i bez cukru?
Sladkost potravin nejlépe vnímáme při teplotě okolo 60 °C, proto je cappuccino samo o sobě nasládlé.
Jak poznáte správnou mikropěnu?
Pokud na cappuccinu rozhrnete pěnu lžičkou, měla by být dostatečně pružná, aby se vrátila zpět. Chybou je, když v cappuccinu zůstane díra a pod pěnou se objeví káva.
Použijte teploměr
Pokud jste začátečník, učte se nejdříve pěnit mléko s ponorným teploměrem. Později už správnou teplotu poznáte při dotyku konvičky.
Co si z článku odnést?
- Bílkoviny (syrovátka a kasein) tvoří základ pěny. Tuky ji mohou sabotovat.
- Čím starší mléko, tím stabilnější pěna – ano, čtete správně.
- Plnotučné mléko = sladší a hutnější, polotučné = lepší pěnitelnost a výraznější chuť kávy.
- Farmářské mléko chutná božsky, ale každý den se chová jinak – není úplně vhodné pro kavárny.
- Čerstvé pasterované mléko z obchodu (např. Pilos, Krajanka, Miil) je pro baristy ideální.
- Trvanlivé mléko (UHT)? Do cappuccina nepatří – pěna je slabá a chuť „uvařená“.