Zvýhodněná balení káv se slevou –5 % ✨

Co věda skutečně říká o budoucnosti kávy v měnícím se klimatu

Když se v posledních letech mluví o tom, že arabice hrozí v teplejším světě potíže, ozve se obvykle stejná uklidňující věta: „Nevadí, přejde se na robustu.“ Robusta je levnější, silnější a údajně jí nevadí sucho ani vedro. Problém je, že podle nejnovější vědecké práce je tohle přesvědčení z velké části mýtus. A to je jen jeden z důvodů, proč se na kávovou budoucnost stojí za to podívat o něco pozorněji.

Co se vlastně děje v zemích, kde káva roste

Podle studie švýcarských vědců z roku 2022 by velikost plochy vhodné pro pěstování kávy do roku 2050 mohla celosvětově klesnout o více než polovinu u oblastí s ideálními podmínkami, u méně vhodných oblastí o 30 až 50 procent.

Brazílie, největší producent na světě, by mohla přijít o 76 až 79 procent plochy dnes ideální pro pěstování. Farmy se nejspíš budou posouvat jižněji, do států Paraná a Santa Catarina. Vietnam, který táhne světovou produkci robusty, čelí především nedostatku vody a bude si muset vybrat mezi masivními investicemi do zavlažování, nebo přechodem na jiné plodiny. Kolumbijská horská káva se bude muset „stěhovat“ výš do Andes, což znamená horší terén a tlak na ceny. Někde má klimatická změna opačné důsledky. Třeba Etiopie by mohla mít o 10 až 20 procent vhodných ploch více.

Vedle klimatických modelů se tímhle už přes patnáct let zabývají i výzkumníci z Mendelovy univerzity, kteří na plantážích v Americe i Asii zkoumají agrolesnictví (pěstování kávy ve stínu vyšších stromů) jako jednu z reálných krizových strategií.

Proč robusta nefunguje jako záchranné lano

Výzkumníci Akshay Dashrath, Justin Moat a Aaron P. Davis z Royal Botanic Gardens Kew nedávno publikovali práci, která vyvrací běžnou představu o odolné robustě. Podle Davise jde o svého druhu „internetový mýtus“. Hlavní pěstitelské oblasti robusty v Brazílii, Vietnamu a Indii totiž často vůbec nemají klimatické podmínky, které tento druh skutečně potřebuje, a produkci tam dlouhodobě drží nad vodou právě zavlažování. Robusta je navíc, navzdory pověsti, na sucho poměrně citlivá.

Závěr autorů je střízlivý: prosté nahrazení arabiky robustou klimatické problémy kávového průmyslu nevyřeší. Do budoucna bude podle nich pravděpodobně větším limitem dostupnost vody než snášenlivost vysokých teplot – a to je otázka, kterou výměna odrůdy sama o sobě neřeší.

Co si z článku odnést

  1. Že za pár let nebudete mít co pít? Od toho je realita daleko. Pěstitelé, zpracovatelé i vědci na přizpůsobení se novým podmínkám  intenzivně pracují.

  2. Robusta jako odolná náhrada za arabiku není všespásné řešení.

  3. Cena i dostupnost konkrétních origin káv se v následujících letech budou měnit rychleji, než jsme byli zvyklí.

  4. Až se příště podivíte, proč je oblíbená etiopská nebo brazilská káva dražší než loni, nemusí za tím nutně stát jen inflace. Může to být kus mnohem větší historické mapy, která se právě překresluje.

A pokud vám někdo u kávy s jistotou prohlásí, že "robusta klima vyřeší" – klidně mu nabídněte tenhle článek k přečtení. Věda v tomhle případě mýtus prostě nepotvrzuje.

Zdroje: Kavaspojuje.czPerfect Daily Grind (Coffee News Recap, 4. září 2026), výzkum Royal Botanic Gardens, Kew (Dashrath, Moat, Davis), klimatické modelování švýcarských výzkumníků, agrolesnické studie Mendelovy univerzity v Brně.