Co se vlastně děje v zemích, kde káva roste
Podle studie švýcarských vědců z roku 2022 by velikost plochy vhodné pro pěstování kávy do roku 2050 mohla celosvětově klesnout o více než polovinu u oblastí s ideálními podmínkami, u méně vhodných oblastí o 30 až 50 procent.
Brazílie, největší producent na světě, by mohla přijít o 76 až 79 procent plochy dnes ideální pro pěstování. Farmy se nejspíš budou posouvat jižněji, do států Paraná a Santa Catarina. Vietnam, který táhne světovou produkci robusty, čelí především nedostatku vody a bude si muset vybrat mezi masivními investicemi do zavlažování, nebo přechodem na jiné plodiny. Kolumbijská horská káva se bude muset „stěhovat“ výš do Andes, což znamená horší terén a tlak na ceny. Někde má klimatická změna opačné důsledky. Třeba Etiopie by mohla mít o 10 až 20 procent vhodných ploch více.
Vedle klimatických modelů se tímhle už přes patnáct let zabývají i výzkumníci z Mendelovy univerzity, kteří na plantážích v Americe i Asii zkoumají agrolesnictví (pěstování kávy ve stínu vyšších stromů) jako jednu z reálných krizových strategií.